Přes den jsem silná
Nedám na sobě nic znát
Však večer když jdu spát
Mé pocity jdou ven
Ale ty nevidíš slzy na mé tváři
Nevnímáš tu slabost
Neznáš zoufalství v mých očích
A nepoznáš mou zbídačenou duši od tvých slov
Slov co bolí a rány od ních se hned nezahojí
A až nastane ráno zas se budu smát
Budu se smát a ty se nedozvíš jak moc mi ubližuješ