Život není procházka růžovím sadem, ale bludištěm. Bludiště plné slepých uliček. Někdy se nám podaří najit správnou cestu, ale někdy se zamotáme v kruhu a není z něho cesty zpět. K životu nedostaneme mapu ani návod jak ho používat, každý si na to musí přijít sám…Je to jako běžet překážkovou dráhu, která skončí až když padneme! Padneme únavou, skonáním, totálním vyčerpáním…někdo dřív někdo později. Ale kolikrát i když padneme, někdo přijde a podá nám pomocnou ruku a mi můžeme běžet dál. Nesmíme, ale myslet jen na sebe…někdo jiný taky bude potřebovat naší pomoc! V životě je tolik překážek, ale někdy je ta cesta příjemná. Takových cest je ale málo......tak si važte každé na kterou narazíte i tu nejmenší. Hlavně nezahazujte život kvůli blbostem…řekněte si, že jsou i horší věci než to co se vám právě přihodilo!!!