ted už tam ležela sama bez nadějně v očích slzy a rozmazanou tužku na oči..nemohla nic dělat ted si jen přála aby jí někdo vysvobodí ale první chvilka štěstí byla dávno pryč..cjtěla aby to zase přyšlo a nebo aby s toho byla venku jenže bylo pozdě píchla si moc a pomalinku usínala v bolestích ..pomalu se do sebe svírala a chtěla kříčet jenže na to už neměla sílu ...vždycky chtěla umřít bez bolestně a ted ta bolest je hrozná...ale cítí že už tu dlouho nebude.....Našla jí až její máma když jí přivezla do jejího bytu pár věcí.... její maminka byla na dně když si přectavila že za to muže ona