Začíná to zase ten jeho křik je hrozný...musím mu to říct ted nebo nikdy prostě od něj odejdu..jdu pár věcí které k životu potřebuju a ze schodu běžím abych se už nevrátila...protže vím že já toho sem schopná asi ted na mě čeká a doufá že se vrátím ale doufá špatně já se změnila...už to přehnal já ho milovala a on mě taky proč se to muselo tak zvrtnout ....myslela jsem že mu pomužu ale fetakovi se pomoct nedá ty jeho chvilky štěstí a potom výbuchy když nemohl nic sehnat......prodal moje cennosti aby byl chvilku štastnej..vždy sem mu vyhověla bylo mi ho asi jen líto...komu by ho nebylo líto ruce rozpíchané a ty jeho dětské oči a usměv..nee zase na to myslim to mě vždycky sklamalo když sem na tyhle věci začala myslet....a on si je jednoznašně jistý že s ním zustanu ..ale to se mílí............................tak to bylo a potom sem měla jen mžitky před očima a jen sem slyšela jak asi doktor řekl že je konec konec.............takhle měl skončit fetak a ne zdravý člověk