Nejlíp se píšou básně,
když srdce bolí.
Jde to samo, jde to krásně,
jen čas vše zhojí.
Já nemůžu zapomenout.
Prostě mi to nejde.
Říkals - najdeš si lepšího,
ono tě to přejde.
Nepřešlo miláčku,
jsem z tebe na sračku,
ale čas běží dál.
Vzal jsi mi naději v lásku,
já dala své srdce v sázku,
když říkals, jak jsi mě miloval…
Já ti věřila,
lásku ti slíbila,
jen tys mi lhal…
Už nechci milovat
a ani litovat,
že jsem tě potkala.
Jen jedno vím jistě,
že líp mi bylo,
když jsem tě neznala.
když srdce bolí.
Jde to samo, jde to krásně,
jen čas vše zhojí.
Já nemůžu zapomenout.
Prostě mi to nejde.
Říkals - najdeš si lepšího,
ono tě to přejde.
Nepřešlo miláčku,
jsem z tebe na sračku,
ale čas běží dál.
Vzal jsi mi naději v lásku,
já dala své srdce v sázku,
když říkals, jak jsi mě miloval…
Já ti věřila,
lásku ti slíbila,
jen tys mi lhal…
Už nechci milovat
a ani litovat,
že jsem tě potkala.
Jen jedno vím jistě,
že líp mi bylo,
když jsem tě neznala.
no...jako otisk mý duše (když to chci říct hodně vznešeně :)